Co vědí a na co se chystají právě narozená miminka
Propojené smyslové vnímání, abstraktní mapa připravená k přijetí a zpracování informací o „novém světě“ a schopnost učit se během spánku… To není popis mimozemšťana, ale právě narozeného pozemšťánka.
Miminka slyší velmi dobře ihned po narození, ale také slyší už před tím. Ve 35 týdnu těhotenství už jsou schopna rozeznávat frekvence zvuků, před narozením rozeznávají tóny, různé lidské hlasy, frekvence a zvukové rozdíly, které jsou nezbytné pro rozpoznání řeči individuálních osob. Také sluchová paměť funguje při narození skvěle. Novorozené miminko rozpozná hlas svojí maminky a výrazně mu dává přednost. Dává přednost zvuku svého, vpravdě mateřského, jazyka před zvukem jiných jazyků. I další smyslové schopnosti patří k výbavě narozeného miminka, neboť je používá už v prenatálním období. Smysl chuti je používán velmi intensivně už „v bříšku“. Molekuly chemických látek obsažených v amniotické tekutině (amniotic fluid) miminko průběžně přijímá a vnímá nosíkem, rtíky a jazykem. Smyslový systém je napojený na rozpoznávání a paměť, protože tyto informace jsou uchovány v implicitní paměti a ihned po narození se pomocí testu dá ověřit, že miminko dá přednost známé vůni vlastní maminky před vůní jiné maminky. Novorozené miminko se naučilo a zapamatovalo si chemickou kompozici té pravé „vůně“ již před narozením. Víme tedy, že sluchové, chuťové a také hmatové informace jsou dostupné a zpracovávané již před narozením.
Jsou tyto smyslové informace v mozku také propojené, aby tvořily určité zázemí pro komplexnější poznávání světa před narozením a těsně po něm? Jinými slovy, co už má novorozené miminko nachystáno za schopnosti, naučeno a trošku procvičeno, když přijde na svět, aby do určité specifické míry znalo prostředí, do kterého se narodilo, a orientovalo se v něm? Další výzkumy ukázaly, že narozená miminka, tedy jejich mozek, dokáže propojovat informace přicházející prostřednictvím hmatu a teprve rozvíjejícího se zraku. Tedy ještě dříve, než získají potřebné zkušenosti. Věděli jste, že se miminka učí také ve spánku? Ano! Zvukové a hmatové impulsy, které zažijí ve spánku, si později vybavují, to znamená, rozpoznávají je, také v bdělém stavu.
A jak to umíme změřit? Profesor Fifer, přední světový specialista ne prenatální a raný psychobiologický vývoj, ukazuje na své přednášce video z probíhajícího výzkumu. Miminko se souhlasem maminky a tatínka ještě v porodnici dostane „miminkovskou EEG čepičku“, která měří ERP (event-related scalp potential) neboli elektrickou aktivitu mozku, zároveň se jiným způsobem měří tepová frekvence a dýchání. Zvýšené aktivity ukazují, jakým zvukům, vůním dotekům miminko dává přednost.
Zatím umíme změřit a popsat, jak mozek narozeného miminka funguje, velmi omezeně, to jest víme hodně málo. Ale zjištění, která věda dosud učinila, nás vedou k zajímavému závěru: Novorozené miminko je smyslově a kognitivně připravené vnímat a rozpoznávat svět kolem sebe a zažívat ho jako stabilní nebo nestabilní prostředí. A jakkoliv při narození jsou tyto mechanismy ještě slabé a vratké, vytvářejí základnu pro další rapidní rozvoj mozku už v konkrétním prostředí. Interakce s tímto prostředím a informace o tom, jak funguje, se budou rychle a intensivně zapisovat do paměti. Jsou potřebné pro život právě tady a teď a také v budoucnu. Novorozené dítě je nachystané naučit se, kde bude žít. A tyto zápisy vytvoří základní mapu pro orientaci dítěte na světě. Frontální kortex novorozeného miminka během prvního roku zdvojnásobí svoji velikost a hustota propojení neuronových sítí se bude intensivně zvětšovat.
Asi není třeba dodávat, že je nesmírně důležité, jaké prostředí a jaké interakce miminko po narození zažívá… co, kde, jak, a hlavně s kým.
New York
28. února 2018
PW
W. P. Fifer et. al. (2010) Newborn infants learn during sleep.
A. Streri et. al. (2013) What do we know about neonatal cognition?
28.02.2018