Co se děje v mozku?

Profesor a vědec Kevin Ochsner z Columbijské university na svém semináři Social Cognitive Neuroscience (neurověda zaměřená na sociální, emocionální prožívání, myšlení a chování) zavzpomínal, že když se před dvaceti lety zapálil pro tento obor, bylo na celém světě jen několik odborníků, kteří by se zaměřovali na poznání činnosti mozku ve souvislosti s myšlením, emocemi, sociálním chováním… Profesorka a vědkyně Lila Davachi z Columbijské university popisuje obor Cognitive Neuroscience (neurověda zaměřená na myšlení) jako možnost podrobně studovat a zkoumat, co se děje v mozku, když „myslíme“: to znamená vnímáme, poznáváme, učíme se, srovnáváme, cítíme, reagujeme, pamatujeme si, dosahujeme cíle… Jinými slovy: Jaký je vztah mezi činností našeho mozku a naším chováním?
Profesorka a vědkyně z mojí kmenové laboratoře Nim Tottenham se specializuje na developmental cognitive affective neuroscience (vývojovou afektivní neurovědu). Považuje poznání toho, jak se mozek vyvíjí, za zcela zásadní pro pochopení, jak pak funguje vztah činnosti mozku a našeho chování po celý další život. Obrázek mozku z magnetické resonance (MRI) osmitýdenního dítěte ukazuje, že součásti mozku jsou již „na místě“. Obrázek u MRI stejného třináctiměsíčního dítěte ukazuje obrovský rozvoj v oblasti frontálního kortexu. Tento rozvoj je naplánován v genech, ale jak se odehrává, je zásadně ovlivněno prostředím a zkušenostmi, které tento malý mozek každodenně zažívá.
„Neexistuje žádný projev lidského chování, který by nebyl ovlivněn zkušenostmi, vnějším prostředím“, říká Nim Tottenham.

Lidský mozek váží asi 1300–1400 gramů. Obsahuje 100 miliard nervových buněk neboli neuronů, a každý z těchto neuronů vytváří přibližně 10 000 nervových spojení s dalšími neurony. Neurony jsou velmi živoucí „sociální stvoření“. Není to izolovaná aktivita jednotlivých neuronů, na které to stojí. Je to jejich vzájemné propojování a komunikace, která je samotným jádrem činnosti mozku. Neuron, který se nepropojí, zaniká. Mozek se mění neustále. Můj, váš, každého mozek je sídlem našeho vědomí, myšlení a všeho, co nás činí tím, kdo jsme. Jakkoliv jsme si podobní, zároveň je také každý mozek jiný a také my jsme jako lidé každý jiný…
Běžně o tom moc nedumáme, ale naše mozky fungují úžasným způsobem, a pokud jsme zdraví, nevyžadují si pro sebe v podstatě žádnou pozornost. A tak se většina lidí moc nezabývá otázkami jako:

• Jak se ze dvou buněk vyvine člověk?
• Jak se zkušenosti stanou součástí složité stavby mozku?
• Co to je emoce?
• Proč je mi nepříjemné, když někdo na mne mluví moc zblízka?
• Proč mne vůně koláčů připomene vždy babičku?
• Jak to, že se nemůžu soustředit?
• Proč můj kamarád mluví třemi jazyky a mně ta angličtina pořád nejde?
• Co se vlastně děje v noci, když spím?
• Mám svobodnou vůli?

Vy ano? Prostě žijeme a fungujeme. Neurovědec, který se snaží porozumět tomu, jak pracuje mozek vzhledem k našemu myšlení, prožívání a chování, se zabývá takovými otázkami neustále. V posledních dvaceti letech, díky novým technologiím, se činnost mozku vzhledem k prožívání, myšlení a chování stala fascinujícím oborem. Můžeme se například podívat na video pořízené pod speciálním elektronickým mikroskopem v laboratoři Stephena Smitha a malinko se tak přiblížit zázraku matky přírody, stvoření a života. Na vlastní oči s úžasem sledujeme živé neurony, mozkové buňky, jak jsou spolu propojeny, neustále komunikují. Předávají si tak informace, tvoří společenství a každou vteřinu se „učí“, přidávají nové zkušenosti a informace a ukládají je na správné místo… to už na videu ale vidět nemůžeme. Jak se to děje, zatím vysvětlit neumíme. Ale víme, že se to vše děje v zájmu zachování a pokračování našeho života a života vůbec. A tam někde jsou ukryty odpovědi na všechny ty nesmyslné a velmi důležité otázky, které si kladou filosofové, náboženství, myslitelé, psychologové celou historii.
To je na tom všem nejkrásnější. Neurověda totiž nezkoumá mozek sám o sobě, zkoumá, kdo jsme my sami.

New York
18. ledna 2018
PW

18.01.2018

Z New Yorku